Statutární město Jablonec nad Nisou leží v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji, v údolí řeky Nisy a jejích přítoků, 9
km jihovýchodně od Liberce. Žije zde 45 000 obyvatel. Město je proslulé výrobou skla a bižuterie. Statutárním městem je
Jablonec nad Nisou od roku 2012.
Název Jablonec je asi odvozen od jabloně, která rostla na křižovatce u zájezdního hostince, dnes křižovatka U Zeleného stromu.
Možná souvisí i s latinským názvem gabulum, tedy místem výběru cla. Slovo gabel je také německy vidlice či větvení a Jablonec
leží na větveném soutoku Novoveského potoka, Lužické a Bílé Nisy.
První písemná zmínka o Jablonci je z roku 1356, kdy byla obnovena fara a postaven kostel sv. Anny. Za vlády Jiřího z Poděbrad
byl Jablonec vypálen. K novému osídlování došlo až v 16. století díky sklářství a v 17. století zde vznikaly techniky
drahokamové řezby a bižuterní průmysl. Za třicetileté války roku 1643 byl vypálen.
Roku 1847 se Jablonec spojil se světem Krkonošskou silnicí. V roce 1850 byl zvolen první starosta exportér Josef Pfeiffer. V
roce 1866 se stal Jablonec městem díky dekretu císaře Františka Josefa I., který však starosta obdržel až v roce 1906. Byl
kodifikován i městský znak a název města se změnil na Jablonec nad Nisou.
V roce 1880 byla založena uměleckoprůmyslová škola a v roce 1888 přibyla železniční trať z Liberce, což přispělo k rozkvětu
průmyslu a různorodé architektury, jako je secesní kostel Povýšení svatého kříže a městské divadlo se secesními interiéry, ale
i novorenesanční pošta či novogotický evangelický kostel.
Roku 1897 zničila město stoletá voda, začaly se stavět ochranné přehrady a vzniklo vodní dílo Mšeno. V meziválečném období
vznikl funkcionalistický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova a radnice. Po odsunu Němců po 2. světové válce se sklářství
utlumilo. Panelová výstavba bohužel historické Mšeno nad Nisou zničila stejně jako malebná jablonecká předměstí.
Zobrazit více
